Mikroplasty z plastového prkénka: kolik se jich může dostat do jídla?
Plastová prkénka při krájení uvolňují mikroplasty a studie potvrdily jejich přenos do potravin. Nejde tedy jen o teoretickou možnost. Přesné množství, které člověk skutečně sní, ale nelze určit jedním číslem pro každou domácnost. [1] [2] [3] [6]
Co je dobré vědět před výběrem prkénka:
- Plast se může dostat přímo do jídla. Výzkumníci identifikovali částice pocházející z plastových prkének v mase a rybách. [2] [3]
- Množství závisí na podmínkách používání. Studie zaznamenaly rozdíly podle materiálu, způsobu krájení a opakovaného používání povrchu. [1] [7]
- Desítky gramů ročně jsou modelový odhad, nikoliv změřená konzumace. Často citované hodnoty 7,4–50,7 g pro polyetylenové prkénko a 49,5 g pro polypropylenové prkénko vycházejí z předpokladů autorů studie. [1]
- Dřevo je alternativou pro omezení tohoto zdroje mikroplastů. Také dřevěné prkénko uvolňuje částice, ty však nejsou plastové. [1]
Pokud chcete omezit plastové částice vznikající opotřebením pracovní plochy, doporučujeme zvážit dřevěné prkénko. Jde o omezení konkrétního zdroje mikroplastů, nikoliv o prokázaný zdravotní přínos. V následujících částech vysvětlíme, co jednotlivé studie měřily a jak jejich výsledky správně číst. [1] [6]
Jak se plast dostává do jídla
Nůž při kontaktu s plastovou pracovní plochou způsobuje její mechanické opotřebení. Při řezání a škrábání se mohou oddělovat drobné plastové částice. Výzkumníci je sledovali na povrchu prkénka, na noži i v potravinách připravovaných na plastových prkénkách. [2] [3] [4]
Uvolnění částic však není totéž jako jejich snědení nebo vstřebání do organismu. Částice naměřené na prkénku nelze automaticky považovat za množství, které skončilo v jedné porci. Při čtení výsledků je proto potřeba sledovat, co přesně daná studie měřila. [6]
Kolik plastu se může uvolnit
Často citovaná studie Yadav a kol. z roku 2023 porovnávala prkénka z polyetylenu, označovaného PE, a polypropylenu, označovaného PP. Autoři zkoumali různé způsoby krájení a také rozdíl mezi řezáním bez potraviny a krájením mrkve. [1]
V testovaných podmínkách uvolňovala PP prkénka o 5–60 % více mikroplastů podle hmotnosti a o 14–71 % více podle počtu než PE prkénka. Při krájení mrkve na PE prkénku se uvolňovalo více částic než při řezání povrchu bez mrkve. [1]
Z výsledků a zvolených předpokladů autoři odhadli možnou roční expozici jednoho člověka: 7,4–50,7 g mikroplastů z PE prkénka a 49,5 g z PP prkénka. V počtu částic uvedli 14,5–71,9 milionu pro PE a 79,4 milionu pro PP. [1]
Roční odhad není změřená konzumace. Uvedené hodnoty jsou výsledkem modelového výpočtu. Studie neměřila, kolik plastu konkrétní lidé během roku skutečně snědli ani kolik se jim vstřebalo do organismu. [1]
Tato čísla proto nelze prezentovat jako jisté množství plastu, které každý uživatel plastového prkénka za rok sní. Výsledek je nutné vztahovat k experimentu a předpokladům autorů, nikoliv automaticky ke každé domácnosti. [1] [6]
Co se našlo přímo v potravinách
Habib a kol. ve studii zaměřené na červené maso identifikovali polyetylenová prkénka jako zdroj plastových částic. Navazující práce se zabývala také kuřecím masem a rybami. [2] [3]
Přehled Snekkevik a kol. shrnuje u zkoumaného červeného masa přibližně 1–7 mikroplastů na gram. Tyto výsledky pocházejí z konkrétních podmínek zpracování masa a nepředstavují univerzální hodnotu pro každou potravinu nakrájenou doma. [6]
Studie tedy podporují závěr, že přenos plastu z prkénka do jídla není pouze teoretická možnost: v testovaných podmínkách k němu skutečně docházelo. Samy o sobě ale neurčují skutečnou dlouhodobou konzumaci jednoho člověka. [2] [3] [6]
Proč nelze čísla jednoduše sčítat
Luo a kol. zkoumali částice vznikající při řezání a škrábání plastového prkénka pomocí Ramanova zobrazování. Uvedli odhad 100–300 mikro- a nanočástic na milimetr řezné rýhy při jednom řezu. Nejde tedy o 100–300 částic z celého řezu. [4] [6]
Cole a kol. sledovali kontaminaci potravin při používání kuchyňského vybavení zahrnujícího také prkénko a další pomůcky. Výsledky takového experimentu nelze bez rozlišení připsat samotnému prkénku. [5] [6]
Jednotlivé práce navíc používají různé metody, jednotky a velikostní hranice zachycených částic. Počet částic na gram masa, množství na délku rýhy a modelový roční odhad proto nejsou navzájem zaměnitelné údaje. [6]
Co studie říkají o zdraví
Gan a kol. v roce 2025 sledovali myši krmené potravou připravovanou na PP, PE nebo vrbovém prkénku. Vyhodnocovali účinky po 4 a 12 týdnech. Dřevěné prkénko sloužilo jako srovnávací varianta. [7]
U myší s potravou z PP prkénka po 12 týdnech zaznamenali změny ukazatelů zánětu a střevní bariéry. U PE skupiny nepozorovali zjevný zánět, ale zjistili změny střevní mikrobioty a metabolismu. [7]
Pro úplnost je důležitý také výsledek studie Yadav a kol.: předběžný test PE mikroplastů neprokázal negativní vliv na životaschopnost myších fibroblastů během 72 hodin. [1]
Výsledky na myších nejsou důkazem nemoci u lidí. Uvedené experimenty nelze vydávat za prokázání, že běžné používání plastového prkénka u člověka způsobuje konkrétní onemocnění. Stejně tak krátkodobý buněčný test není zárukou dlouhodobé bezpečnosti. [1] [7]
Proč zvážit dřevěné prkénko
Pokud chcete omezit plastové částice vznikající opotřebením plastové pracovní plochy, doporučujeme zvážit dřevěné prkénko. Důvodem je omezení konkrétního zdroje mikroplastů, nikoliv příslib prokázaného zdravotního přínosu. [1] [6] [7]
Ani dřevěné prkénko ale není povrch, ze kterého se nic neuvolňuje. Studie Yadav a kol. zahrnovala také sledování dřevěných mikročástic. Částice dřeva a mikroplasty je potřeba rozlišovat; samotná přítomnost částic není úplným hodnocením zdravotní bezpečnosti materiálu. [1]
Jak se podle toho rozhodnout
Pokud chcete omezit mikroplasty z prkénka, dřevěná pracovní plocha je rozumnou alternativou k plastové. Výzkum dokládá přenos částic z testovaných plastových prkének do potravin. [2] [3]
Pokud plastové prkénko dál používáte, je dobré vědět, že ve studii Gan a kol. uvolňování materiálu během opakovaných cyklů přípravy krmiva narůstalo. Z tohoto experimentu však nelze určit univerzální interval výměny pro všechny domácnosti. [7]
Při výběru doporučujeme vedle materiálu porovnat také rozměry, hmotnost a požadavky na údržbu konkrétního výrobku. Vyberte prkénko, které odpovídá vašemu způsobu vaření a o které budete ochotni pravidelně pečovat.
Nejčastější otázky
Dostávají se mikroplasty z plastového prkénka skutečně do jídla?
Ano. Studie identifikovaly plastová prkénka jako zdroj částic v červeném a kuřecím mase i rybách. Nešlo tedy pouze o měření částic, které zůstaly na samotném prkénku. [2] [3]
Kolik plastu z prkénka skutečně sním?
Jedno spolehlivé číslo pro každého člověka citované studie neposkytují. Studie Yadav a kol. odhadla možnou roční expozici na 7,4–50,7 g mikroplastů z PE prkénka a 49,5 g z PP prkénka. Jde však o modelový výpočet založený na předpokladech autorů, nikoliv o přímo změřené množství snědeného plastu. [1]
Uvolňuje plastové prkénko částice i při krájení zeleniny?
Ano. Studie Yadav a kol. zahrnovala krájení mrkve na polyetylenovém prkénku. V tomto experimentu se při krájení mrkve uvolňovalo více mikroplastů než při řezání povrchu bez potraviny. Výsledek se vztahuje k testovaným podmínkám, nikoliv automaticky ke každému druhu zeleniny. [1]
Je rozdíl mezi polyetylenovým a polypropylenovým prkénkem?
Ano. V testovaných podmínkách studie Yadav a kol. uvolňovala polypropylenová prkénka o 5–60 % více mikroplastů podle hmotnosti a o 14–71 % více podle počtu než polyetylenová. Tento výsledek popisuje uvolňování částic, nikoliv celkovou zdravotní bezpečnost všech výrobků z těchto materiálů. [1]
Může se uvolňování plastu při opakovaném používání zvyšovat?
Ano. Ve studii Gan a kol. množství uvolňovaného materiálu během opakovaných cyklů přípravy krmiva narůstalo. Studie však neurčuje univerzální dobu, po které je nutné každé domácí prkénko vyměnit. [7]
Uvolňuje částice také dřevěné prkénko?
Ano. Studie Yadav a kol. sledovala také uvolňování dřevěných mikročástic. Ty nejsou mikroplasty. Dřevěné prkénko proto představuje alternativu pro omezení plastových částic vznikajících opotřebením plastové pracovní plochy, nikoliv povrch bez jakýchkoliv částic. [1]
Použité zdroje
[1] Yadav, H. a kol., Cutting Boards: An Overlooked Source of Microplastics in Human Food?, Environmental Science & Technology, 2023, 57(22), 8225–8235. Experimentální studie; roční hodnoty představují odhady založené na předpokladech autorů.
[2] Habib, R. Z. a kol., Plastic cutting boards as a source of microplastics in meat, Food Additives & Contaminants: Part A, 2022. Studie přenosu plastových částic do masa.
[3] Habib, R. Z. a kol., Microplastic Contamination of Chicken Meat and Fish through Plastic Cutting Boards, International Journal of Environmental Research and Public Health, 2022, 19(20), 13442. Studie zaměřená na kuřecí maso a ryby.
[4] Luo a kol., Studie uvolňování mikro- a nanoplastů z prkénka pomocí Ramanova zobrazování, Journal of Hazardous Materials, 2022, článek 128636. Text odkazu je český popis zaměření práce, nikoliv její původní název.
[5] Cole, M. a kol., Microplastic and PTFE contamination of food from cookware, Science of the Total Environment, 2024, 929, 172577. Studie kuchyňského vybavení; výsledky nelze bez rozlišení připsat pouze prkénku.
[6] Snekkevik, V. K. a kol., Beyond the food on your plate: Investigating sources of microplastic contamination in home kitchens, Heliyon, 2024, 10(15), e35022. Narativní přehled výzkumu, nikoliv samostatný experiment. Upozorňuje na omezenou porovnatelnost měření.
[7] Gan, H.-J. a kol., Simulated Microplastic Release from Cutting Boards and Evaluation of Intestinal Inflammation and Gut Microbiota in Mice, Environmental Health Perspectives, 2025, 133(3–4), 047004. Experiment na myších; nejde o studii zdravotních účinků u lidí.
Poznámka redakce: Článek představuje výběr relevantních prací, nikoliv systematický přehled veškeré existující literatury. Obrazové materiály v článku jsou tvůrčí činností redakce XinZuo, pro názorné simulování testů z vědeckých studií. Doporučení k výběru prkénka jsou redakční interpretací uvedených výsledků. Nejde o individuální zdravotní doporučení.